Často slyšíme názor, že studentům chybí reálný kontakt s cizími jazyky, a proto je pro ně těžké dorozumět se v cizím prostředí, i když se na vysvědčení mohou pochlubit „výbornou“. Když se proto objevila možnost zapojit se do mezinárodního projektu EDISON, který studentům nabízí příležitost po dobu týdne aktivně komunikovat anglicky v každodenních situacích, neváhali jsme a odeslali přihlášku.

            Již samotná příprava před příjezdem zahraničních stážistů byla organizačně poměrně náročná. Vymyslet, jak stážisty zapojíme do denní výuky, jaký program pro ně nachystáme na odpoledne, co budou obědvat – to vše jsme museli dát dohromady. Poté následovala neméně důležitá mise – najít studenty, kteří na týden poskytnou své domovy a naše hosty ubytují. Vše jsme včas domluvili a s vědomím, že mají stážisté kde spát, jsme je v neděli 19. února vyzvedli a uvítali na nádraží a předali našim studentkám, které si je odvezly domů.

            V pondělí 20. února jsme zahájili naplánovaný program. Každý den byli stážisté z Egypta, Ázerbájdžánu, Indonésie, Číny a Tchaj-wanu zapojeni do výuky jednoho ročníku. Naše studenty formou prezentací, her a praktických ukázek seznámili se svou domovskou kulturou, jazykem, hudbou či známými osobnostmi. Naše studentky a studenti tak měli možnost si například zkusit napsat své jméno arabskou abecedou nebo čínským znakovým písmem, naučit se čínsky počítat do deseti nebo tančit specifický indonéský tanec. Každý z hostů měl prezentaci připravenou jinak, ale všechny byly pro studenty přínosným zpestřením.

            Na každé odpoledne jsme pro stážisty také nachystali program, který zahrnoval návštěvu významných institucí našeho regionu. Naši hosté proto v rámci prohlídky města zavítali například na radniční věž, v Geschaderově domě navštívili výstavu věnovanou historii čarodějnických procesů a prohlédli si nově zrekonstruovanou budovu místní hasičárny. Kromě toho jsme si na památku společně vyrobili arch ručního papíru s vodoznakem Ruční papírny Velké Losiny a stážistům ukázali, jak se v rámci kurzů pro veřejnost na naší škole vyučují principy poskytování první pomoci. S internátem naší školy jsme zorganizovali krátký program a jeden z dalších dnů si na tomtéž místě mohli všichni poslechnout ukázku typických afrických skladeb na bubny spolu s autentickými písněmi v podání bubenického uskupení Watu Watu. Stážisté si potom s našimi studentkami vyzkoušeli, jak se na takové bubny hraje.

            V pátek následovala změna. Chodby a učebny ve druhém patře naší školy se na dopoledne proměnily v takzvanou „světovou vesnici“ – každý stážista si připravil stánek s ukázkami zajímavostí a také tradičních pokrmů ze své země. My jsme rovněž nezaháleli a nabídli hostům ochutnávku místních specialit. Chodbami se linuly vůně sladkého pečiva, sýrů a zabíjačkových dobrot. Celou atmosféru příznačně dokreslila vůně loštických tvarůžků. Za vzájemného ochutnávání, předávání kontaktů a focení se náš společný program přiblížil ke svému konci.

            Závěrem tohoto zážitky nabitého týdne jsme se všemi účastníky tuto zajímavou zkušenost zhodnotili a došli k názoru, že bychom si přáli, aby nebyla poslední a mohli jsme si ji v budoucnu zopakovat. Hlavní cíle projektu – intenzivní komunikace v angličtině a vzájemné sdílení kulturních zvyklostí – byly naplněny a předčily naše očekávání. Po posledním společném obědě si stážisté sbalili své kufry a nachystali se na víkend plný cestování před dalším týdnem v nové škole.

            Loučení našich studentů s hosty bylo – jak to tak bývá – velmi emotivní a někteří si dokonce slíbili, že si v létě udělají výlet do Číny apod. Ať tento záměr dopadne jakkoli, všem hostům bychom za společně strávené chvíle rádi vzkázali naše „Děkujeme“, „Thank you“, „Cox sagol“, „Terimakasih“, „Xie xie“ a „Shokran“ !!!

                                                                                                                                Mgr. Jan David, SZŠ Šumperk